OBJEDNÁVKA

Termín

Čas je pouze orientační údaj. Budeme vás kontaktovat ohledně upřesnění.

Kontaktní údaje

V souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., v platném znění (zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, dále jen „zákon“) souhlasím se zpracováním poskytnutých osobních údajů.
OBJEDNÁVKA

Naši tři nepřátelé


Asi znáte tu větu, „já bych chěl, ale nejde to“

Jedním ze zmiňovaných nepřátel je strach. Často v nás bývá pěkně zabydlený. A proto si často opakujeme věty: „Já se bojím, že když…mám strach, že nezvládnu… co když se pak stane, bude potom…“ atd. V cestě za změnou a sebepoznáním je opravdu velmi často našim průvodcem.

1. Strach, který jde ruku v ruce se stresem. Často máme strach z neznámého, proto setrváváme ve špatných vztazích, v práci, která nás ubíjí, nebo se bojíme přestěhovat do pohodlnějšího a většího …

Existuje velmi trefná a dobrá otázka, kterou si můžete položit pokaždé, když budete pochybovat, nebo se bát.

Jak bych se rozhodl, kdybych se nebál?

Používejte ji ve svém životě. Sami budete překvapeni, co si v duchu nebo nahlas dokážete odpovědět.

Je dobré vědět, že strach je emoce, která je často negativně vnímána a toužíme po tom, mít jí co možná nejméně. Začíná jen v naší hlavě. Co si s tím vším počít?

Tím nejlepším lékem, je porozumění. Porozumění tomu, co to ve skutečnosti strach je, odkud se bere, a to, že nám doopravdy nemůže ublížit. Dá se s ním pracovat, je nejčastější příčinou všeho trápení na mých terapiíí. 

 

2. Odkládání

Oblíbená věta: „nemám čas“,nebo " teď to nejde,“ mantra dnešní doby.

Proč odkládáme věci na potom nebo na až pak?

Lenost, pohodlnost, nechce se nám…Často je důvodem to, že za naším činem nevidíme smysl.

Pokud ale smysl vidíte a dokonce sami velmi chcete, můžete vyzkoušet pravidlo 21 dní.

Čas, kdy uděláte pro sebe, co jste si předsevzali, slíbili, prostě to, co chcete změnit. Ať už jde o pravidelný pohyb, nebo třeba jen chodit dřív spát, 30 minut denně se plně věnovat dětem nebo partnerovi, vypínat v pravidelnou dobu večer mobil, nejíst pečivo a sladké, jíst naposledy v 19h…je to jedno. Stačí vydržet celých 21 dní! Udělejte to a uvidíte, co se stane. Výsledek má opravdu skvělý, možná až magický účinek.

Já jsem od 1.1.2020 zahájila suchý leden (tedy bez alkoholu), ale také bez pečiva, cukru a s pravidelným cvičením min 3xtýdně. Ten pocit je fakt skvělý. Kromě toho že se cítím plná energie, zhubla jsem, co jsem za měsíc chtěla a překonala sebe samu. Začala jsem na sebe samu nahlížet jinak, lépe.

Řekla jsem si, že si sama zasloužím více pozornosti než doposud. Nikoho přitom nešidím, nikdo kolem mě nestrádá (alespoň si to myslím), klientům se věnuji a naopak mám daleko více síly na vlastní motivaci k dalším krokům a věcem, které jsem si v hlavě dala jako svůj záměr. Daří se mi plnit ho s lehkostí. A přiznám se, že to není někdy vůbec jednoduché mít nad sebou neustálý bič a věci realizovat. No a světe div se, čas si vždy najdu. Takže se veřejně chválím.

 

3. Obelhávání sebe

Vybočte ze zajetých kolejí!

Co nás nutí zůstat na místě a nepohnout se dál, nebo stranou? Nedostatek energie. Věci a činnosti, které denně opakujeme se tak nějak automatizují a my jedeme svým životem na autopilota. Mozek má rád stejné věci, bolí ho někdy udělat změnu. Každá změna nás stojí sílu, vynaložení energie…no a když ji máme málo, nebo vůbec, tak se změny málokdy dočkáme. Z našeho stereotypu, ať už se týká čehokoliv, se pak stává zvyk. A vyjet ze zvyku na druhou kolej, to chce pořádnou dávku vůle a síly.

Proto je tak jednoduché obelhávát sami sebe. Je to stav, kdy můj vnitřní hlas něco říká, ale já ho neposlouchám, nevěnuji mu pozornost, omluvím to lží, vytvářím si svou vlastní verzi, ale někde uvnitř sebe vím, že není správná. Někdy nás tento pocit tíží uvnitř víc, někdy míň. Ale tíží.

Třeba to, když si namlouvám, že vůbec nemám čas zavolat kamarádovi, který má špatné období. I když vím, že ho můj zájem potěší, namluvíme si, že nemáme čas a telefon odložíme. V duchu nám totiž běží scénář, že to bude samé stěžování a to se nám nechce spíš poslouchat. Ale o nedostatku času to rozhodně není. Takže bacha na lži. Můžou se stát vaším návykem a nebudete si to vůbec uvědomovat. A přece víte už ze školky, že lež má krátké nohy. Díky ní u svých blízkých ztratíte pomalu důvěru.

Co to otočit a být k sobě poctivý a upřímný? Naslouchat svému hlasu, své vnitřní intuici, která má vždy pravdu.