Nedávno jsem si dala práci a své remcání jsem spočítala na celkové číslo 12. Za jeden jediný den! Dost co? Taky mě to překvapilo.

Jaké jsou naše nejčastější nadávky? Většinou na horko, pak zas na hroznou zimu a výkyvy teplot. Během školního roku se nemůžeme dočkat prázdnin, ať už ta školní tyranie skončí....Ale když jsou konečně prázdniny na dosah, postěžujeme si, že budeme muset dětem vymýšlet program.....

A tak to jde stále do kola.  Možná vám to něco připomíná:)

Někdy mám totiž pocit, že si stěžujeme na všechno a na všechny a soustředíme se tak jen na samé problémy. Stěžování je takový náš zvyk, který už ani nevnímáme. Jenže žádné problémy se nevyřeší tím, že si na ně budeme stále dokola stěžovat.

Já  se o to poslední měsíc vědomě snažím. Jsem v 21 denním programu nestěžování si, ale moc se mi to nedaří. Vydržela jsem přesně 5 dní a včera zase…..

Začalo to otrávenými obličeji mých dětí u snídaně.

I přesto, že jsou prázdniny v plném proudu, neodpověděly na

žádnou z mých otázek. Pokračovalo to stojící kolonou na Barrandově, která mě značně zdržela a

bankomat, který jsem ve spěchu konečně našla, byl mimo provoz.

Mé napětí v těle začalo sílit.

Pokračovalo to nepříjemným telefonem a slabým, vlažným kapučínem, které mělo být jedinou radostí mého pokaženého dopoledne.

Gradovalo to odpoledním nákupem v Bile, kde se tvořily několika metrové fronty a mně na parkovišti praskly obě papírové tašky s plným nákupem. 

Skončilo to večerní hádkou s mou dcerou, která mě nakonec velmi mrzela.  V čas jsem se ji omluvila, protože podrážděnost z celého dne byla na mé straně.

Když jsem se večer procházela se svým psem, přemýšlela jsem, proč jsme tak naštvaná? Vše se dalo zvládnout a vytáčela jsme se dobrovolně. Když se nad svými stížnostmi zamyslíme, jsou často úplně nesmyslné, ale my přesto remcáme. Zajímavé na tom je, že svou negativní náladu jen živíme, vztek v nás graduje a nám to vůbec nepomáhá, ba naopak.

3 zajímavá fakta:

• Průměrný člověk si stěžuje přibližně patnáckrát až třicetkrát za den, takže v celé ČR to je přibližně 6 miliard stížností měsíčně.

• Stěžování způsobuje, že se lidé zaměřují na své momentální problémy, a tak se připravují o vnitřní schopnost hledat a nacházet pozitivní, harmonické řešení.

• Psychologické výzkumy ukazují, že stěžování škodí fyzickému a emočnímu zdraví, vztahům i pracovním úspěchům

Lidé si bohužel stěžují z několika důvodů:

Aby získali pozornost, vzdali se odpovědnosti, vzbudili závist, získali moc a omluvili špatný výkon.

Chronické stěžování způsobuje , že vidíme jenom to špatné. Když si přestaneme stěžovat, uvidíme, že máme možnost radovat se z mnoha jiných věcí. A to se týká našeho každodenního pocitu štěstí.

Jenže my máme sklon odkládat štěstí na později. Až vyřešíme všechny naše problémy, pak teprve budeme šťastní. Ten den, kdy nebudeme mít žádné problémy, příjde, až naposledy vydechneme. Do té doby budeme pravděpodobně čelit výzvám, trápením a problémům. Takže je lepší se rozhodnout, zda budeme šťastní rovnou:)

Zatím, co píšu tento článek, sedím na letišti. Let byl kvůli bouřkám nad západní Evropou posunut na neurčito.

Je fakt, že má první reakce nebyla úplně pozitivní, ale když jsem viděla obličeje a nadávky ostatních lidí kolem mě, musela jsem se pousmát. Pomůže mi hněv, vztek a nadávky? Jsem ráda, že nesedím v letadle mezi blesky a hromy a netřesu se strachy. Sedla jsme si a dělám svou milovanou činnost. Píšu. Využívám plodně svůj čas.

Dávám si dobrou kávu a pozoruji rozzuřené cestující. Jsem nakonec docela ráda, že mám chvilku času, kterou si vlastně mohu užít. Kdybych ale opravdu spěchala a nebavilo mě zde čekat, pomohla bych si nadávkami a stěžováním ? Přiletělo by letadlo rychleji? Určitě ne.

Ale lidé si přesto stěžují a vynakládají kvanta negativní energie, která v nich zůstává po zbytek dne a nedělá jim dobře.  Letadlo dosedne až dosedne a já s tím nic neudělám. Tak na co se cítit mizerně?

„Měřítkem duševního zdraví je schopnost najít na všem něco dobrého“

(Ralph Waldo Emerson)

Zamyslete se, jak to máte vy, protože stěžováním si škodíme především sami. A abychom se tohoto zlozvyku zbavili, potřebujeme dostat informace a ten správný impulz, který nám pomůže udělat změnu.

Doporučuji si na dovolené přečíst moc pěknou knihu s názvem Svět bez stížností, která je velmi inspirující.

Nabádá k výzvě nestěžovat si celých 21 dní. Myslela jsem, že je to hračka, ale opak je pravdou. Zkouším to už měsíc a stále jsem na začátku. Dobré je, že si každou svou stížnost okamžitě uvědomím, zamyslím se nad ní a mnoho stížností nakonec ani nevyslovím. Už to je pro mě velký posun.